Jak zvládnout stres v práci

0
1521

Zaměstnání je příčinou dlouhodobého stresu až u 70 % lidí. Dlouhodobá pracovní zátěž organismu škodí, ač si to zpočátku nemusíme vůbec uvědomovat. Přehlížíme typické příznaky dlouhodobého stresu, zvýšený krevní tlak svádíme na věk nebo nadmíru soli. Ve skutečnosti spolu ale psychická pohoda a fyzické zdraví velmi úzce souvisí.

Každý může být někdy v úzkých

Ve stresu už někdy byli snad všichni – i ti nejodolnější jedinci mu čas od času podlehnou. Jako první se to projevuje na psychice v podobě výkyvů nálad, podrážděnosti a zhoršené schopnosti se rozhodovat. Jsme roztěkaní, špatně se nám udržuje pozornost a často zapomínáme, byť jen na drobnosti. Stále jsme unavení, bez energie a doprovází nás neustálá vlna pesimismu. V nejednom případě může dlouhodobý stres přivést až deprese a úzkostlivé stavy.

Typické příznaky dlouhodobého stresu

Příznaky dlouhodobého stresu jsou různorodé, ale přesto typické a jejich následné dopady na tělo jsou téměř vždy negativní. Pokud stres trvá příliš dlouho, v těle dochází k zapojení obranných mechanismů a objevují se první fyzické projevy.

Trávicí systém je naším „druhým mozkem“. Právě zde se psychika začne projevovat nejčastěji. Běžnými projevy jsou střídání zácpy nebo průjmu, nadýmání a bolesti břicha. Může se objevit zvýšený krevní tlak, poruchy spánku, bolesti krku a zad. Vlivem zatíženého organismu se vám mohou zhoršit projevy alergií, akné a ekzémů. Dlouhodobý stres podle amerických studií urychluje stárnutí organismu; na věku nám může přidat až 10 let.

Vytvořte si pevnější harmonogram

Organizace času je důležitá nejen ve vypjatých situacích. Pokud si na každý den či týden vytvoříte svůj to-do list, tedy seznam věcí, které je potřeba udělat, a budete si je postupně odškrtávat ze seznamu, budete produktivnější a zároveň získáte dobrý pocit z již odvedené práce.

Není ale dobré si stále určovat nereálné cíle – naučte se pracovat s vlastními schopnostmi a možnostmi. Sepište si základní a nejdůležitější úkoly, které je nutné udělat, a doplňte je menšími úkoly. Povinnosti si můžete rozložit také podle toho, v kterém čase se vám nejlépe plní. Někdo je nejproduktivnější hned z rána, někdo naopak preferuje dělat nejtěžší práci až v odpoledních hodinách, případně poté, co již všichni kolegové z práce odcházejí a na práci je větší klid.

Veďte kolektivní diskusi

Každý člověk je jiný. Naučte se v práci akceptovat rozdílné povahy kolegů stejně jako jejich názory, i když vám to nemusí být vždy příjemné. Umět v práci vycházet se svými kolegy se vyplatí jak v klidných dnech, tak i ve chvílích, kdy jsou všichni ve stresovém vypětí. Je důležité umět se na věcech shodnout, diskutovat o nich a případně si být vzájemnou oporou. Chvalte, kritizujte s pádnými argumenty a buďte otevření názorům jiných.

Oddělujte práci a volný čas

Pokud je to byť jen trochu možné, ve chvíli, kdy odejdete z kanceláře, hoďte práci do dalšího dne za hlavu a věnujte se jiným aktivitám. Vypněte denně alespoň na chvíli svou mysl nějakou oblíbenou aktivitou a nemyslete na práci. Výborným pomocníkem v boji proti stresu jsou právě koníčky a chvilka pro sebe. Můžete si jít zaběhat, dát si půlhodinový oddych nebo si číst knihu.

Dobrou náladu pomáhají udržovat především naši přátelé a rodina. Svěřte se jim, co vás trápí a odreagujte se s nimi – užívejte si společně strávené klidné chvíle doma u krbu nebo v příjemné restauraci u sklenky červeného vína.

Myslete pozitivně

Pozitivní naladění vaší mysli a netoxický” přístup ke každodenním událostem je 50 % úspěchu. Ne nadarmo se o Dánech říká, že jsou nejšťastnějším národem na světě. Oceňují kouzlo útulné atmosféry, domácí pohody a hledají potěšení v každé maličkosti. Zkuste se inspirovat jejich smýšlením, přestaňte se na svět jen mračit a najděte si denně alespoň jeden důvod k úsměvu, který má prokazatelně příznivý vliv na naše psychické i fyzické zdraví. Časem sami zjistíte, že takových důvodů je mnoho.

Uvědomte si své hranice

Určitá míra stresu v práci je dnes poměrně běžná. Stres z práce dlouhodobě působí až na 70 % lidí. Důležité je uvědomovat si hranici, míru stresu nepodceňovat a pokud je toho moc, včas zakročit a pokusit se situaci změnit.

Náš organismus je na občasný stres připravený a svými mechanismy se s ním umí vypořádat. Ale čeho je moc, toho je příliš. Nakonec se musíte rozhodnout sami, zda má vaše horlivé pracovní vypětí dohledatelný konec a zda vám pomáhá se občas odreagovat, nebo se už nedokážete uvolnit a myslet na nic jiného. Pamatujte – zdraví máme jen jedno.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here